Řidítka až k nebi – Ape hangers (opičí věšáky)
Z historie
Vysoká řidítka pocházejí asi z 50. let minulého století, kdy začali motorkáři sundávat z motocyklů všechny přebytečné součásti a vznikaly tak první „bobbery“ (tenkrát se však toho označení ještě nepoužívalo). Vše jako hluboké blatníky, velké nádrže, tlustá kola a padací rámy bylo odstraňováno. Jednou někdo přišel na to, že by mohl ohnout a upravit jeho vyhozený nabouraný padací rám (padáky) a udělat z něj na svojí očesanou mašinu pěkně vypadající vysoká řidítka. Tak nějak Ape hangers neboli „opičí věšáky“ vznikly.
V šedesátých letech už provokovali Hells Angels více než 18 palců (46cm) vysokými řidítky, což bylo protiprávní a někde je tomu tak doposud. V některých státech regulovali výšku řidítek tak, že nesmějí být výš než ramena řidiče sedícího na motorce nebo vzdáleností od sedla.
Vysoká řidítka probouzela, stejně jako později dlouhá vidlice, v motorkářích velké emoce a testosteron. V šedesátých letech tak byla odstartovaná doba, kdy každý chtěl mít stroj více „špatný“, kompletně očesaný, laky barevnější, vidlice delší a řidítka vyšší. Vysoká řidítka se objevila i na nejslavnějším chopperu Captain America z filmu Easy Rider, kde v kombinaci s dlouhou vidlicí představují to, co dělá chopper chopperem.
Současnost
Jako každý prvek choppera, jsou i řidítka otázkou vkusu a pohodlí jezdce nebo momentální módy. Nižší Ape hangers se používají běžně na sériových strojích již řadu let (např. HD Street Bob), ovšem ty opravdové „věšáky“ začínají někde u výšky okolo 40 cm. Použít se dají jak na „tlusté“ cruisery, tak i na štíhlé choppery, kterým sluší asi nejvíce.
V dnešní době není „vysoký“ styl již tak populární jako v 70. a 80. letech minulého století, ovšem stále se najdou našenci, co jim jízda s pořádným větrem v podpaždí přináší to největší blaho.
Mnoho slavných stavitelů má ve svém rejstříku také nejmíň jednu stavbu s „věšáky“. Je na nich totiž něco, co stále nutí si tento druh alespoň vyzkoušet.
Jízda
Je zajímavé, že vznik vyšších řidítek byl také z důvodu pohodlnější jízdy na motocyklu. Je totiž pravdou, že pokud máte ruce natažené rovně dopředu a zbytečně se nehrbíte, je jízda opravdu pohodlná. Mluvíme samozřejmě o jízdě na chopperu a do 120km/h, protože odpor vzduchu je nutné od jisté rychlosti již korigovat v rámci udržení se na mašině.
U řidítek do výšky ramen tak nikoho nenapadne se ptát jak je to pohodlné. Ovšem když jdou ruce vzhůru, častokrát nad výšku hlavy, to už na mašinu a jezdce padá mnoho nechápavých pohledů. „Nebolej tě z toho ruce, nemáš je odkrvený, to musí bejt nepohodlný… jak to můžeš řídit, věšíš rád prádlo…“ a mnoho dalších. Odpověď je však stejná, jako když si namontujete dlouhou přední vidlici. Je to vše o zvyku a vkusu jezdce. Na všem se dá totiž jezdit pokud to tak chcete. Ke všemu, když mašina vypadá dobře.
Z pohledu ovladatelnosti je nevýhodou manipulace s „věšáky“ na místě nebo při nízkých rychlostech. Díky velké páce se do nich totiž nemůžete úplně opřít, protože, když je nemáte na pevno přivařené, dojde k protočení v úchytech. Vše se však mění při jízdě samotné. To si naplno můžete vychutnávat pocit, kterej na běžném stroji nezažijete. Jste roztažení do prostoru vstříc větru, jak jdyž se z hluboka nadechnete, nekrčíte se, jste volní.
Jde právě o ten pocit z jízdy, který vysoká řidítka dávají, tohle totiž při žádném jiném posazu není možné zažívat.
PS: „Z vlastní zkušenosti můžu říct, že jsem na 18-ti palcových Apehangers projel kus Evropy a vzdálenost 800km například do Chorvatska na jeden zátah nebyl problém a jízdu jsem si fakt užil bez dalších fyzických následků. Takže fámy o nepohodlí také nemusí být pravdou, protože třeba na silniční mašině, „kelímku“, v zalehnutí rozhodně zažijete víc nepohodlí než při pohodový jízdě s vysokejma řidítkama :-)“
Technika a vzhled
Vysoká řidítka se dělají většinou z trubek jako běžná nízká. Průměry jsou tak 22mm nebo 25mm, ale je možné sehnat i silnější s osazením na užší průměr pro umístění ovládacích prvků a rukojetí.
Tvarů je mnoho a to od klasickcý zahnutých po svařené ohyby do špičky, fantazii se meze nekladou jen je nutné, aby nepraskaly. Proto se nedoporučuje navrtávat je například pro vedení elektriky, aby nedošlo k oslabení materiálu. Z důvodu čistého vzhledu však mnoho úpravců přesto tahá dráty vnitřkem a funguje to.
Výška Ape hangers se sériově pohybuje od nízkých 14 palců (cca 35cm), přes nejpoužívanější 16 palců (41cm) po ty opravdové okolo 18 (46cm) až 20 (51cm) palců vysoké. Je však mnoho nadšenců, co dovedou výšku opravdu do extrémů.
Apehangers ve filmu
Vzhled choppera s vysokejma řidítkama můžeme vidět i v několika poměrně slavných filmech. Jak už ve zmiňované legendární Bezstarostné jízdě (Easy Rider) z roku 1969 tak i ve snímcích nových jako Wild Orchid (1990) s Mickey Rourkem, Pulp Fiction (1994) s Bruce Willisem, Hell Ride (2008) s Michaelem Madsenem nebo v Expendables (2010) znovu s Rourkem.
Závěrem
Vysoká řidítka patří k chopperům stejně jako dlouhá vidlice již od začátku. Je jen věcí každého majitele-stavitele, pro jaký styl se rozhodne. Jsou to však právě tyto dva prvky, dlouhá vidlice a vysoká řidítka, které jsou nejvíce vidět na mašinách a tím pádem i nejvíce kritizované nebo chválené. Jde o to, co jezdec upřednostní, jestli ovladatelnou mašinu s posazem jako na každé druhé nebo zavítá do světa kde jde o jedinečnost a neopakovatelný pocit z jízdy, který přinášejí právě Apehangers.
Pozn.: „Není náhodou právě tenhle posaz ten nejpřirozenější, pocházíme přece z opic 🙂 „